Počítačová animace
Na počítači existují dva druhy animace 2D- což je plošná animace a 3D- což je prostorová animace.
2D animace
2-D animace
U dvourozměrné (plošné) animace se nejprve pomocí vhodného programu vytvoří obrázek, který má určitý tvar a barvu (např. míč). Tento obrázek se umístí na obrazovku. Pro vytvoření dojmu, že míč padá, bychom ho mu-seli na obrazovce nakreslit v každé fázi jeho pohybu, což zabere mnoho času. Ve specializovaném programu stačí zadat pouze hlavní body, ve kterých se má míč nacházet, případně trajektorii, po které se má pohybovat a snímky, které mají být vloženy mezi hlavní body se automaticky dokreslí. Použitím vkládání můžeme rychle ani-movat skákající míč pouhým nastavením hlavních bodů pohybu v naší animaci, čímž se vytvoří tzv. klíčový snímek. Animace může také obsahovat jiné malé animované předměty nebo postavičky. Tato minianimace se nazývají sprite (sprajt). Sprajt je animovaný vystřižený objekt (např. míč, postava), který se pohybuje na nehybném pozadí. Každý sprajt má svou výbavu mnohaúčelových animačních sekvencí, např. běh, skákání, chůzi, boj apod. Namísto změny umístění každého snímku v posloupnosti skákajícího míče posuneme pouze sprajt jako jeden celek. Kdykoli posuneme sprajt, posunou se zároveň snímky skákajícího míče. Animace jsou přidávány např. do počítačových her, pokud animovaná postavička potřebuje chodit nebo se přemístit na jiné místo na obrazovce.
3D animace
Modelovací software vytvoří imaginární trojrozměrný prostor, ve kterém může návrhář pracovat. V trojrozměrné animaci je vytvářen matematický model trojrozměrného objektu tak, aby realisticky zobrazoval objekty i s jejich hloubkou.
Vytváření 3-D animace má tři stupně: modelování, animaci a rendering. Zatímco dokončení modelování a renderingu trvá déle, animace 3-D objektů je mnohem snadnější než animace 2-D obrázku snímek za snímkem.
Fáze vytváření 3-D objektu se nazývá modelování.
Zatímco dvojrozměrnými obrázky můžeme pohybovat jen dvěma hlavními směry - nahoru a stranou (osa y a osa x), u třírozměrných modelů je přidána navíc ještě hloubka (osa z). Návrhář nejpr-ve vytvoří drátěný model animovaného objektu. Nakreslí jednoduchý obrázek zadáním souřadnicových bodů nebo vektorů. Jakmile definuje osu z, objeví se 3-D objekt mající určitou hloubku a objem. Drátěný model mů-že vytvořit též zkombinováním základních tvarů (koule, válec, hranol apod.), které jsou v daném programu k dispozici. Stavba původních trojrozměrných modelů je náročná na čas, ale dá se urychlit použitím již hotových drátěných modelů, které se dají koupit a návrhář si je může upravit podle svého. Nebo může použít trojrozměrný digitalizér a udělat počítačový model ze skutečného objektu – návrhář se dotýká různých bodů objektu perem, pozice pera je přesně změřena a přenesena do počítače. Po nasnímání dostatečného počtu bodů je možné postavit celý model v počítači. Složitý objekt může mít tisíce souřadnicových bodů, zvláště když simuluje reálný objekt, jako je například člověk. Někdy je obtížné vytvořit jej ručně. Například model zlého Terminátora ve filmu Terminá-tor 2: Den zúčtování byl tak rozsáhlý, že na pomoc pro jeho vytvoření museli v Industrial Light and Magic na-snímat herce Roberta Patricka s použitím ultra špičkového laserového digitalizéru, který vytvořil neuvěřitelně složité modely jeho obličeje, hlavy a těla.
Čeští animátoři předvedli své animátorské nadání v prvním českém 3D animovaném filmu Kozí příběh - pověsti staré prahy